Dysgrafie
V minulém článku jsme si stručně charakterizovali
poruchu zvanou dyslexie. Dnes na minulé téma volně navážeme další příbuznou poruchou,
dysgrafií.
Zatímco dyslektik má problém s vybavováním si zvuků
jednotlivých hlásek, a následně pak se čtením, dysgrafik zase s obtížemi píše.
Dysgrafici mají typicky narušenou jemnou motorikum, stejně ta jako jistou oblast v mozku zodpovědnou
za převádění mluvené řeči do psané. Jinými slovy, dělá jim problémy zachytit a
napsat slova.
Jeden ze základních znaků dysgrafie je zkrátka a dobře
škrabopis. JIní dysgrafici však mohou psát písmem připomínajícím kurzívu. Dělá
jim též problém udržet řádek, psát všechny písmena stejně velká, nedělat mezi
nimi přílišné nebo naopak příliš malé mezery, srovnat si text na papíře, nepřeskakovat
z psacího do tiskacího písma atd. Obvykle
píší pomaleji než většina populace, v textu dělají častěji chyby, plus mají
problémy dohromady přemýšlet a psát. Často nedokončí nebo vynechají slova či
části slov a mají během psaní špatné držení těla, různě zkřivené zápěstí či špatně chycenou tužku.
Sama nemám s dyslexií zkušenosti, neboť jí netrpím ani
já, ani nikdo z mé rodiny. Každopádně, jste-li dysgrafik, měli byste se
najít v alespoň několika z výše zmíněných příznaků.
Možná jste celý život trpěli tím, že vám nešlo dost dobře psát,
učitelky vám nadávaly za škaredě upravené sešity a vy se v podstatě neměli
jak bránit. V takovém případě byla a stále je dost možná vaším velkým problémem
dysgrafie.
V kolika symptomech jste se poznali? Sedí na vás vůbec
nějaké? Podělte se s námi o své názory a zkušenosti v komentářích!
Zítra se navíc těžte na další článek ze série specifické poruchu
učení. Tentokrát se budeme zabývat dysortografií! Nevíte-li, co si pod oním slovem
představit, rozhodně zůstaňte s námi. V příštím článku si celou
problematiku vysvětlíme.
Komentáře
Okomentovat