Barva uvnitř

Milí čtenáři, všechny vás vítám na našem blogu. Dnešní článek berte jako volné pokračování článku předchozího ( Proč jsem skončila na psychiatrii? ), v němž jsem popsala postupný vývoj mého duševního stavu, až do bodu, kdy mě museli hospitalizovat na dětském psychiatrickém oddělení v brněnské fakultní nemocnici Bohunice . Dnes bych se s vámi ráda podělila o průběh mé hospitalizace, o to, co se dělo za dveřmi psychiatrie, o to, zda jsem byla spokojena… Do nemocnice jsem se dostala 9. 1. 2017 , ve stavu deprese doprovázené sebevražednými tendencemi. Živě si vybavuji, jak mě rodiče odvedli na oddělení. Tehdy mě zcela pohlcovala úzkost. Všechno se událo tak rychle. Ještě ten den, dopoledne, jsem šla do školy jako vždycky. Odtud mě vyzvedly rodiče, neboť jsem jim den předtím řekla, že už nevím, jak dál. Pak jsem se ocitla na krizovém centu a pak, najednou, na lůžkovém oddělení psychiatrie. Jako autista velmi špatně toleruju změny, zvlášť ty nečekané. Tohle byla přeci jen trochu mo

Milí čtenáři, po delší době přináším nový informativní článek, tentokrát zaměřený na proprioceptivní hypersenzitivitu, tedy jednu z  poruch zpracování smyslových vjemů . V našem konkrétním případě je pak postiženým smyslem právě smysl proprioceptivní. Co ono cize znějící slovo vlastně znamená? Jak jsme si vysvětlili v článku nazvaném Smysly , naše vnímání není omezeno pouze na zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Ve skutečnosti jsme vybaveni mnoha dalšími smyslovými orgány. Jedním z nich je pak právě smysl proprioceptivní, zkráceně propriocepce , někdy nazývaný též jako polohocit . Ten zodpovídá za vnímání polohy našeho těla a jeho částí v prostoru, aniž bychom ke zjištění, kde se nachází kupříkladu naše ruka, museli použít zrak. Osvětleme si celý tento koncept jednoduchým testem. Pokuste se dotknout palce na noze, aniž byste se na svou nohu dívali. S největší pravděpodobností vám tento snadný úkol nečinil žádný problém. Aniž byste na palec pohlédly, dokázali jste na něj sáhnout. Mus